V době, která se vyznačuje hlubokou environmentální, sociální a hospodářskou transformací, je architektura stále více uznávána jako strategická síla utvářející budoucnost Evropy. Zastavěné prostředí hraje ústřední úlohu při zajišťování udržitelných, inkluzivních a vysoce kvalitních obytných prostor pro všechny, od řešení krize v oblasti bydlení až po pokrok v ekologické a digitální transformaci.
V rámci této důkladné výměny názorů s předsedou Rady evropských architektů se evropský komisař Micallef zamýšlí nad vyvíjející se úlohou architektury napříč politickými prioritami EU. Rozhovor začíná osobním pohledem – čerpajícím z jeho výchovy na Maltě – a zkoumá, jak architektura utváří každodenní život, komunity a pocit sounáležitosti, což odráží zásady „15minutového města“.
V průběhu rozhovoru Daniel Fügenschuh, prezident ACE, klade jménem profese klíčové otázky a řeší výzvy, jako je přechod k sociálně řízené architektuře, překážky, kterým čelí mladé praktiky, a potřeba rozšířit vysoce kvalitní projekty zaměřené na komunitu. Diskuse rovněž zdůrazňuje úlohu hlavních iniciativ EU, včetně Nového evropského Bauhausu, při podpoře inovací, udržitelnosti a inkluzivnosti v zastavěném prostředí.
Dialog se dále zabývá otázkami mobility, globální konkurenceschopnosti a postavení architektury v evropském kulturním a hospodářském prostředí. Zdůrazňuje, že je důležité umožnit architektům přeshraniční práci, přístup k příležitostem a přispět k utváření budoucnosti Evropy v rámci jejích hranic i za jejími hranicemi.
Komisař Micallef se obrací na architekty v celé Evropě a vysílá jasný signál: profese nespočívá pouze v navrhování budov, ale také v utváření odolných a inkluzivních společností. Vzhledem k tomu, že Evropa prochází stále složitějším prostředím, tato výměna s prezidentem ACE znovu potvrzuje ústřední roli architektů jako hybatelů změn – překlenování kultury, udržitelnosti a inovací s cílem vytvořit smysluplné prostory pro současné i budoucí generace.
Obrázek: Evropská komise
Předseda ACE: Komisař Micallef, architektura hraje zásadní roli při utváření toho, jak spolu žijeme, pracujeme a komunikujeme.
Komisař Micallef: „Mohli byste se předtím, než se začnete zabývat konkrétními politickými otázkami, zamyslet nad tím, jak vaše zkušenosti s vyrůstáním na Maltě ovlivnily vaše chápání úlohy architektury ve společnosti? Zejména to, jak tyto zkušenosti ovlivnily váš pohled na přístup „15minutového města“, který je v našich městech uplatňován.
Vyrůstal jsem na Maltě s kompaktními městy, vrstevnatou historií a úzce propojenými komunitami, což mi umožnilo na vlastní kůži zažít, jak architektura a městské uspořádání formují každodenní život, sociální interakci a pocit sounáležitosti. Věřím, že to rezonuje s principy 15minutového města, které staví na blízkosti, udržitelnosti, rovnosti a designu, který je určen pro lidi.
V celé EU vidíme, že města plní politické priority, od konkurenceschopnosti a inovací až po opatření v oblasti klimatu, odolnost a sociální soudržnost. Zároveň čelí složitým výzvám. Cenově dostupné bydlení, mobilita, demografické změny, sociální začleňování a ekologická a digitální transformace jsou jen některé příklady. Mnoho měst již reaguje inovativními strategiemi, do nichž jsou zapojeny místní orgány, zúčastněné strany a občané.
15minutové město je jedním z modelů, které si města mohou přizpůsobit svým vlastním potřebám a využít ke zlepšení celkové kvality života. Jeho úspěch však závisí na bezpečných a dostupných sítích mobility, spravedlivém plánování a silné místní účasti. V této souvislosti je zásadní kvalita architektury a životního prostředí. To je v souladu s hodnotami Nového evropského Bauhausu, který podporuje udržitelné, inkluzivní a vysoce kvalitní zastavěné prostředí založené na kulturní rozmanitosti Evropy“.
Předseda ACE: V únoru byli vyhlášeni finalisté Ceny Evropské unie za současnou architekturu – Cena Miese van der Rohe za rok 2026. Již téměř 40 let jsou ceny EU Mies Awards uznávány za vynikající architekturu v Evropě. Vidíme také posun od začínajících architektů k sociální architektuře. V posledních letech odrážejí ceny EU a mezinárodní ceny širší posun v rámci této profese – od ikonických projektů „starchitect“ k sociálně řízené architektuře zaměřené na komunitu. Co si myslíte, že jsou hlavní překážky (mladé architektonické postupy) a umožňují rozšířit a začlenit tyto příkladné projekty a vysoce kvalitní architekturu pro každého.
Komisař Micallef: „Architektura dalece přesahuje formu a funkci. Je to mocný nástroj k utváření inkluzivnější, udržitelnější a odolnější společnosti. Práce architektů, jak zavedených, tak nově vznikajících, má zásadní význam pro prosazování těchto společných evropských priorit. Cena Evropské unie za současnou architekturu – Cena Miese van der Rohe (EUmies Awards) v posledních desetiletích odrážela vývoj architektonické praxe v Evropě. Ceny EUmies vyzdvihují sílu a konkurenceschopnost evropského architektonického odvětví, v němž spolupráce a výměna znalostí napříč obory vedou k inovativním a vysoce kvalitním výsledkům.
Například práce nedávných finalistů a vítězů se často zaměřují na bydlení, opětovné použití, kolektivní prostory a spolupráci s místními komunitami. Tyto projekty nám připomínají, že architektura není jen o navrhování budov. Jde o transformaci reality. Jde o práci s tím, co již existuje, zapojování se do složitosti a otevírání nových možností, jak spolu žijeme.
Jsem si vědom toho, že rozšíření těchto přístupů je výzvou. Vezměme si například systémy zadávání veřejných zakázek, které upřednostňují nejnižší náklady před dlouhodobou kvalitou, omezený přístup k provizím pro mladé a nově vznikající postupy nebo regulační rámce, které upřednostňují standardizovaná řešení. Převádění malých projektů do větších veřejných programů může být také náročné
V této souvislosti je důležité, aby systémy neúmyslně neomezovaly architekty na procesní roli, ale místo toho jim umožňovaly smysluplně přispívat ke kvalitě návrhu, inovacím a vytváření prostor, které skutečně slouží lidem.
Zároveň vidíme závazek k architektonické kvalitě a dlouhodobé společenské hodnotě. Otevření a dobře navržené architektonické soutěže, které vytvářejí příležitosti pro mladé praktiky. politik na podporu renovací, adaptivního opětovného použití a udržitelné výstavby; a iniciativy, jako je Nový evropský Bauhaus.
Důležitou roli hrají také iniciativy vzájemného učení, jako je iniciativa, kterou jsme zahájili v roce 2023 a která je financována v rámci programu Kreativní Evropa. Podporují osoby s rozhodovací pravomocí v oblasti architektury a zastavěného prostředí, kultury a dědictví, jakož i územního plánování a udržitelného rozvoje na místní, regionální a celostátní úrovni ku prospěchu všech občanů.
V této souvislosti významně přispívají ceny EUmies. Ano, uznávají dokonalost, ale nejen to. Iniciativa zviditelňuje modely architektury, které jsou sociálně odpovědné a ohleduplné k životnímu prostředí. Oceněné projekty ztělesňují ducha Nového evropského Bauhausu a ukazují, jak se udržitelnost, estetika a inkluze mohou spojit, aby zlepšily každodenní život a vytvořily smysluplné prostory pro občany v celé Evropě. Tento přístup může inspirovat politiky a postupy zaměřené na poskytování vysoce kvalitního životního prostředí pro všechny“.
Předseda ACE: Na konci roku 2025 přijala Evropská komise dlouho očekávaný balíček týkající se bydlení, který zahrnuje sdělení o Novém evropském Bauhausu. Jak může Nový evropský Bauhaus sloužit jako katalyzátor politik EU, které podporují architekty a komunity při vytváření inovativních a trvalých budov? Jakou úlohu může hrát Nový evropský Bauhaus při řešení krize v oblasti bydlení?
Komisař Micallef: „Nový evropský Bauhaus má dobrou pozici jako referenční bod pro politiky EU v oblasti bydlení. Zdůrazňuje integraci udržitelných, kulturních, sociálních a demokratických hodnot do návrhu zastavěného prostředí. Ústředním bodem vize Nového evropského Bauhausu je myšlenka, že budovy jsou mnohem více než technický majetek a bydlení by mělo ztělesňovat důstojnost, bezpečnost a rovnost. Dalšími prioritními oblastmi Nového evropského Bauhausu jsou obnova čtvrtí, renovace a renovace budov a lepší využívání stávajících budov. Jeho cílem je poskytnout řešení, která mohou místní orgány a odborníci z praxe replikovat. Akademie Nového evropského Bauhausu tuto vizi podporuje poskytováním cílené odborné přípravy pracovníkům a podporou inovací a výzkumu v tomto odvětví.
Na podporu plánu Komise pro cenově dostupné bydlení, Nový evropský Bauhaus nabídne nástroje a prostory založené na důkazech, kde se kdokoli, včetně architektů, může setkávat a spolupracovat na vytváření cenově dostupných a inovativních řešení v oblasti bydlení. Tento přístup je příkladem nové laboratoře Nového evropského Bauhausu pro bydlení. Poskytuje prostor, kde může komunita Nového evropského Bauhausu dále zkoumat řešení cenové dostupnosti a odolnosti bydlení“.
Předseda ACE: Díky Kulturnímu kompasu pro Evropu považuje Evropská komise kulturu nejen za odvětví, které má být podporováno, ale také za strategické aktivum, které posiluje konkurenceschopnost Evropy, posiluje demokratické hodnoty a zlepšuje každodenní život jejích občanů. V tomto smyslu lze tuto iniciativu považovat za kulturní „konkurenci“ pro budoucnost Evropy: učinit Evropu opět „hrdou“ prostřednictvím kreativity, kvality a sdílených hodnot. Jak může EU mobilizací kulturních a kreativních odvětví – zejména architektury – umožnit tomuto odvětví prosperovat a zároveň smysluplně reagovat na hlavní výzvy naší doby: změna klimatu, krize v oblasti bydlení, digitální transformace a rostoucí ekonomické tlaky?
Komisař Micallef: „Příslušenství Kulturní kompas pro Evropu, který jsem představil loni v listopadu staví kulturní a kreativní odvětví do pozice strategických hybných sil transformace Evropy, a nikoli okrajových činností. Mohou hrát klíčovou roli při řešení hlavních výzev, jako je změna klimatu, krize v oblasti bydlení, digitální transformace a hospodářské tlaky. Potvrdil jsem to při předchozích příležitostech a stále za tím stojím: kultura je první obrannou linií Evropy.
Kulturní odvětví, včetně architektury, mohou vést ekologická transformace podpora energetické účinnosti, udržitelných materiálů a designu odolného vůči změně klimatu při současném vyvažování inovací s ochranou kulturního dědictví. Nejsou to abstraktní principy. Jedná se o hmatatelnou, vybudovanou realitu, která ukazuje, jak může být ekologická transformace prožívána, prožívána a sdílena všemi.
Architektura je obzvláště strategická v kulturních a kreativních odvětvích, protože spojuje kulturu, ekonomiku, životní prostředí a každodenní život. Architektura odráží naši historii, reaguje na naše současné výzvy a promítá vize naší společné budoucnosti. Investice do vysoce kvalitního zastavěného prostředí posilují místní identitu, podporují blahobyt a sociální soudržnost. Podporou společné kultury architektury v Evropě prostřednictvím nástrojů, jako je Cena Evropské unie za současnou architekturu – Cena Miese van der Rohe (ceny EUmies) a Nový evropský Bauhaus, může EU mobilizovat kreativitu a inovace k řešení společenských výzev a zároveň posílit evropské hodnoty.
Jsem přesvědčen, že digitální transformace může nabídnout příležitosti ke zvýšení efektivity a rozšíření kreativního vyjádření, například prostřednictvím nástrojů podporovaných umělou inteligencí. Ale dovolte mi, abych byl velmi jasný: Umělá inteligence musí zůstat zaměřené na člověka a respektovat práva tvůrců“.
Předseda ACE: Nejnovější odvětvová studie ACE ukazuje, že 27% evropských architektů je méně než 40 let, což poukazuje na relativní mládež v této profesi. Ve stejné době, 16% respondentů vážně uvažovalo o práci v jiném členském státě a rostoucí počet architektů je vyškolen mimo své domovské země. I když to svědčí o silném zájmu o přeshraniční mobilitu, v praxi mnoho architektů tento krok nepodniká. Jaká opatření může EU přijmout, aby lépe podpořila mobilitu architektů, zejména mladých odborníků, v celé Evropě a pomohla proměnit tento zájem v hmatatelné příležitosti?
Komisař Micallef: „Spolupráce a výměna jsou jádrem evropských kulturních a kulturních politik. Stejně jako v mnoha jiných oblastech má přeshraniční spolupráce a mobilita zásadní význam pro kariéru kreativních profesionálů. Jsou také potřebné k vytvoření Evropský kulturní prostor který podporuje dialog mezi tvůrci a občany. Zvyšují konkurenceschopnost, umožňují přeshraniční pohyb kulturních děl, oslovují širší publikum a podporují růst evropské tvůrčí ekonomiky.
Vítáme připomínku Rady architektů Evropy ve veřejné konzultaci k iniciativě pro přenositelnost dovedností, že „regulační požadavky na uznávání odborných kvalifikací nejsou v žádném případě hlavními překážkami přeshraniční mobility“. Konstatujeme však, že stále existuje prostor pro zlepšení, aby byl režim automatického uznávání odborných kvalifikací skutečně automatický a bezproblémový – a to i pro architekty. To je to, na čem pracujeme v souvislosti s naší nadcházející iniciativou pro přenositelnost dovedností.
Dovolte mi rovněž zmínit úlohu, kterou mají pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek za cíl otevřít trhy pro služby, dodávky a stavební práce nakupované veřejnými orgány (a dalšími subjekty, které jsou povinny uplatňovat pravidla pro zadávání veřejných zakázek) na celounijní hospodářskou soutěž. To zahrnuje zakázky na stavební práce a soutěže o architektonický návrh, v nichž mohou hospodářské subjekty z celé Evropy soutěžit za rovných podmínek. Lze rovněž poznamenat, že zakázky zadávané podle pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek mají určitou významnou hodnotu a jako takové jsou obvykle zadávány společnostem, zatímco jednotliví architekti jsou jejich zaměstnanci nebo (sub)dodavatelé. Pravidla pro zadávání veřejných zakázek neomezují státní příslušnost architektů zaměstnaných v rámci veřejných zakázek na stavební práce nebo architektonické návrhy“.
Předseda ACE: Jako architekti vidíme z první ruky, že evropští architekti a designéři jsou globálně konkurenceschopní – což ilustrují ikonické mezinárodní projekty, jako jsou olympijské stadiony v Číně navržené architektonickými kancelářemi EU. Tyto projekty představují nejen významný ekonomický vývoz evropských odborných znalostí, ale slouží také jako kulturní prohlášení, která ukazují evropskou kreativitu, inovace a designové hodnoty po celém světě. Jak můžete z vašeho pohledu spolupracovat s obchodní politikou a politikou konkurenceschopnosti EU – zejména v oblasti přístupu na trh, zadávání veřejných zakázek a financování vývozu – lépe podporovat architekty působící v mezinárodním měřítku a zároveň zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a skutečně reciproční podmínky na světových trzích?
Komisař Micallef: „Cílem obchodní politiky EU je posílit konkurenceschopnost a zlepšit přístup na trh odstraněním překážek obchodu. Odborné služby – včetně architektonických služeb – jsou v obchodních jednáních EU prioritou. Naším cílem je odstranit překážky a zajistit smysluplný přístup na trh pro evropské architekty a firmy působící v zahraničí. Při obchodních jednáních se Komise zaměřuje na závazky, které umožňují usazování, přeshraniční dodávky a přístup na trhy s veřejnými zakázkami.
Stejně důležitá jsou pravidla týkající se vnitrostátní regulace, jako jsou požadavky na transparentní postupy, objektivní kritéria a právo obdržet písemné rozhodnutí o žádosti ve stanovené lhůtě. Poskytují právní jistotu, zejména malým a středním podnikům, které tvoří velkou část architektonického odvětví.
Stavíme na pevných mnohostranných základech, neboť architektonické služby patří podle pravidel Světové obchodní organizace k liberalizovanějším profesním odvětvím. Závazky v oblasti zadávání veřejných zakázek dále posilují tržní příležitosti vzhledem k ústřední úloze architektury v oblasti infrastruktury a veřejných prací.
Klíčové je také uznávání kvalifikací. Nedávná dohoda o vzájemném uznávání architektů mezi EU a Kanadou je významným krokem. Usnadňuje přeshraniční praxi a vytváří nové příležitosti pro evropské odborníky“.
Předseda ACE: Architektura v EU stojí na křižovatce kultury, kreativity a vysoce hodnotné hospodářské činnosti. Tvůrčí odvětví sice využívají finančních a podpůrných nástrojů EU, ale tyto nástroje nejsou vždy plně přizpůsobeny hybridní povaze odvětví architektury. Jak by z vašeho pohledu mohla pravidla veřejného sponzorství, pobídky nebo přizpůsobené nástroje financování lépe odrážet tuto specifičnost a podporovat architekty, kteří si konkurují na mezinárodní úrovni, a zároveň zachovat spravedlivou hospodářskou soutěž a reciproční podmínky? Architektura nejenže podporuje kulturní hodnotu, ale také nepřímo přispívá k hospodářské činnosti, například aktivizací cestovního ruchu v evropských městech. Jak mohou politiky EU uznat a využít tento širší dopad architektury na kulturu, hospodářství a každodenní život?
Komisař Micallef: „Jmenování zvláštního komisaře pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch ukazuje, že evropské odvětví cestovního ruchu je pro tuto Komisi prioritou. Integrace cestovního ruchu s dopravní politikou je uznáním toho, že mobilita, dostupnost a konektivita jsou základními kameny jednotného trhu EU. To může také podpořit vyvážený růst tím, že turisty nasměruje do méně známých destinací.
Nadcházející evropská strategie pro udržitelný cestovní ruch tyto synergie dále posílí. Bude zahrnovat příspěvky od odvětví, jako je architektura, k posílení hospodářských, kulturních a environmentálních přínosů.
Inteligentní a udržitelná architektura je páteří infrastruktury mobility, jako jsou letiště a vlaková nádraží, které jsou prvním dojmem EU pro mezinárodní návštěvníky. Tyto brány nastavují tón pro celou cestu a spojují funkčnost s estetickou přitažlivostí. To je také jádrem iniciativy Nový evropský Bauhaus, která financuje inovativní návrhy, které upřednostňují krásu, udržitelnost a inkluzivitu ve prospěch občanů i turistů.
Hotely musí být průkopníkem energeticky a vodohospodářsky účinných návrhů v souladu s právními předpisy a programy EU, které motivují nízkouhlíkové budovy. Existuje trh ekologicky uvědomělých turistů, kteří požadují zelené ubytování. Muzea, atrakce a návštěvnická centra – zejména ta v blízkosti starobylých památek – vyžadují přístupnou, škálovatelnou architekturu, která zapadá do historických kontextů a přizpůsobuje se rostoucímu počtu návštěvníků při zachování kulturní integrity.“
Předseda ACE: Architektura byla oficiální olympijskou soutěžní kategorií od roku 1912 do roku 1948 s medailemi udělenými za design související se sportem. Architektura dnes stále hraje ústřední roli v olympijských hrách – utváří stadiony, města a dlouhodobou veřejnou hodnotu. Mohla by být architektura z vašeho pohledu znovu výslovněji uznána v rámci olympijského ekosystému, nikoli nutně prostřednictvím medailí, ale prostřednictvím iniciativ podporovaných EU, které spojují sport, kulturu, udržitelnost a spravedlivou mezinárodní soutěž?
Komisař Micallef: „Architektura má zásadní význam pro to, jak je sport prožíván. Utváří sportovní výkon, dostupnost, způsob, jakým lidé sledují sport, a dlouhodobý odkaz významných sportovních událostí. Chceme, aby olympijské a rozsáhlé sportovní areály byly trvalým veřejným majetkem a sloužily komunitám dlouho po skončení soutěží.
Dovolte mi však připomenout, že jakékoli formální uznání architektury v rámci olympijských her je záležitostí Mezinárodního olympijského výboru.(IOC) a širší olympijské hnutí. Autonomie sportu je základní zásadou, kterou EU plně respektuje. Rozhodnutí o soutěžních kategoriích, oceněních nebo oficiálním uznání závisí na řídících orgánech sportu.
EU může přinést přidanou hodnotu posílením vazeb mezi architekturou, sportem, kulturou a udržitelností. Zásady Nového evropského Bauhausu jsou důležité i pro sportovní infrastrukturu.
Programy EU mohou podporovat výzkum, pilotní projekty a přeshraniční spolupráci v oblasti oběhového stavebnictví, adaptivního opětovného použití a nízkouhlíkového designu pro sportoviště. Mohou rovněž ve vhodných případech povzbudit hostitelská města, aby tyto zásady začlenila do procesů plánování již v rané fázi. Tím by se zajistilo, že významné sportovní akce přinesou trvalou veřejnou hodnotu, spravedlivou hospodářskou soutěž a smysluplné kulturní a environmentální dědictví.“
Předseda ACE: A konečně, jaké poselství byste v těchto nejistých časech chtěli vyslat evropským architektům jako hybatelům změn, kteří utvářejí naši společnou budoucnost?
Komisař Micallef: „Architektura byla vždy zrcadlem společnosti. Odráží naši historii, reaguje na naše současné výzvy a promítá vize naší společné budoucnosti. Dnes, když čelíme hlubokým environmentálním, sociálním a ekonomickým transformacím, hraje architektura klíčovou roli při utváření inkluzivnějších, udržitelnějších a odolnějších komunit.
Musíme i nadále tvrdit, že role architektů se neomezuje pouze na procesy nebo povolení, ale rozšiřuje se i na kreativní utváření prostoru, zkušeností a komunitního života.
Evropští architekti vytvářejí a utvářejí prostory, v nichž naše společnosti žijí, učí se, pracují a komunikují. V době klimatické transformace, tlaků na bydlení a sociálních změn je architektura odpovědností vůči komunitám, budoucím generacím a našemu sdílenému prostředí. Rozhodnutí, která dnes architekti učiní, ovlivní sociální soudržnost, udržitelnost a kvalitu života v nadcházejících desetiletích.
Musíme ztělesnit posun v tom, jak je dnes architektura koncipována, jako proces transformace: pozorný, experimentální a hluboce spojený s jeho kontextem. Evropa se může pochlubit bohatou architektonickou kulturou a mimořádnou rozmanitostí postupů, včetně mnoha mladých kanceláří experimentujících s inovativními přístupy k designu, materiálům a spolupráci. Podpora těchto postupů, výměna znalostí a učení se z jejich zkušeností je zásadní pro rozšíření řešení, která přinášejí výsledky. inkluzivní, odolné a udržitelné městské a venkovské prostředí.
Pro evropské architekty je mým poselstvím: nadále přijímejte inovace, zařazujte sociální a environmentální odpovědnost do jádra své práce a aktivně se zapojujte do komunit. Vaše kreativita, odbornost a vize jsou pro budování udržitelné, inkluzivní a kulturně živé Evropy. Prostřednictvím své práce můžete být součástí přeměny společenských výzev na příležitosti pro vysoce kvalitní životní prostředí pro všechny občany. Nejenže tvarujete a transformujete budovy. Utváříte a měníte prostředí, ve kterém se život odehrává“.
